6. Lov hmyzu na stromech a lov vodního hmyzu

Vegetace poskytuje hmyzu velký životní prostor, například dřeviny vytvářejí různé biotopy svými těly. Jiné mikroklima a podmínky bude poskytovat listoví a jiné zase na první pohled mrtvé prostředí kmene a kůry. Právě na lov ve větvích, na povrchu kmene a ve zvrásněné kůře dřevin se zaměříme tentokrát. Ve druhé části tohoto dílu si ještě dokážeme, že hmyz je velmi diverzifikovanou skupinou živočichů a neobývá pouze suchou zem a vysvětlíme si, jak ho ulovit ve vodním prostředí.

Při pohledu na vzrostlé stromy v lesích si možná člověk zazoufá, když si uvědomí, že je schopný (nedestruktivně) dosáhnout jen zlomku jejich celkového objemu – je tak omezen pouze na zkoumání spodních větví nebo paty kmene. To je však pravda jen z části.

1. Stromové pasti

Existují totiž zařízení, jak koruny stromu dosáhnout, aniž by do ní člověk musel opakovaně lézt. Tato zařízení se nazývají stromové pasti. Pasti mohou mít různou podobu, ale nejčastěji jsou v podobě trychtýře ústícího do sběrné nádoby, to celé shora přikryto stříškou.

Ve sběrné nádobě je látka, která funguje zároveň jako lákadlo i fixační médium; kopíruje tak princip pastí na vosy (Hymenoptera: Vespidae v sadech). Zařízení se do koruny vytahuje kladkovým mechanismem, zavěšeným na některé z větví. Stromové pasti mohou mít podobu pasti nárazové, popsané minule. Stromovými pastmi se loví především zástupci blanokřídlých (Hymenoptera).

V prostředí zvrásněné kůry (borky) dřevin žijí specializované druhy živočichů, které se jinde nevyskytují. Za všechny druhy bezobratlých lze tak uvést apterní druhy pisivek (Psocoptera), mravence (Hymenoptera: Formicidae), dravé drabčíky (Coleoptera: Staphylinidae), pestrokrovečníka mravenčího (Thanasimus formicarius) či dlouhošíjky (Raphidioptera) a z ostatních skupin bezobratlých štírky (Arachnida: Pseudoscorpionida).

2. Síťka na lov podkorního hmyzu

Ke sběru hmyzu v tomto prostředí použijeme síťku na sběr podkorního hmyzu nebo past. Síťka je aktivním způsobem lovu. Přikládá se ke kmenu a kartáčem nebo smetáčkem do ní shora smetáváme hmyz. Přikládaná strana má buď upravený profil do „U“, nebo je ohebná, aby mezi ní a kůrou nevznikala mezera.

Past je pasivním způsobem lovu, lze ji vyrobit z pytloviny, několikrát přeložené, omotané kolem kmene a přivázané drátem či lankem. Funguje na principu vytvoření (pro hmyz lákavého) temného úkrytu. Pastí lze získat i ty druhy, které se zde pravidelně nevyskytují, ale pouze využijí úkrytu například k zimování.

Stromová past	Síťka na lov podkorního hmyzu

3. Lovení vodního hmyzu

Ještě specializovanější a ojedinělejší druhy hmyzu žijí ve vodním prostředí. Naprostá odlišnost prostředí oproti suché zemi vyžaduje přizpůsobení se živočichů na tyto podmínky. Především tak musel hmyz vyřešit dýchání pod vodou, protože není schopen dýchat kyslík rozpuštěný ve vodě (vyjma larev některých druhů).

Jednotlivé druhy vodního hmyzu mají různé mechanismy, jak vzdušný kyslík pod vodní hladinou využít. Lov vodního hmyzu samotný už tak odlišný od lovu hmyzu terestrického není. Používáme k němu síťku na lov vodního hmyzu, která nápadně připomíná entomologickou síťku.

Hůl je nejčastěji vyrobena ze dřeva nebo laminátu, síťka ze sklenné síťoviny. Lov s touto síťkou je kvůli větší hustotě vody a sedimentu náročnější, pohyby s ní nejsou tak rychlé a obratné. Stejný princip „smýkání“ síťkou použijeme u hmyzu ve vodním sloupci, tak u hmyzu pohybujícího se po vodní hladině.

Loveným hmyzem mohou být dospělci a larvy potápníků (Coleoptera: Dytiscidae), znakoplavek (Hemiptera: Notonectidae), bruslařek (Hemiptera: Gerridae), vodoměrek (Hemiptera:Hydrometridae) a larvy vážek (Odonata), jepic (Ephemeroptera) a komárů (Diptera: Culicidae).

Autor: David Mazáč