7. Lov nočního hmyzu

Teplý letní večer na verandě domu blízko lesa. Všude kolem je už tma, světlo poskytuje pouze žárovka u domu. Najednou se k žárovce rychle přiblíží noční motýl a začne do ní zběsile vrážet. Motýl je svitem žárovky neodolatelně vábený a vydrží takto nalétávat velmi dlouho. Tuto situaci si představí asi každý z nás. Právě na lákání hmyzu na světlo je založen lov nočních druhů hmyzu.

Lov nočního hmyzu světlem a plátnem

Metoda lákání hmyzu na světlo slouží k lovu hmyzu, který je aktivní ve večerní a noční době. Mezi základní prostředky potřebné k lovu nočního hmyzu lákáním na světlo je bílé (světlé) plátno, světelný zdroj a elektrický akumulátor.

Plátno na lov nočního hmyzu

Princip spočívá v osvětlování bílé plochy plátna světelným zdrojem. Hmyz vidí světlo odrážející se od plátna na dálku a přilétá k němu. Hmyz buď sedá přímo na plochu plátna, nebo naráží a padá na zem.

Pláten k lovu nočního hmyzu se používají dva základní typy (podle počtu osvětlovaných stěn).

První typ má pouze jednu stěnu. Plátno je pověšeno na provazu nataženým mezi stromy, popřípadě na konstrukci.

Druhým typem je nejčastěji troj- nebo čtyřboký jehlan. Výhodou druhého jmenovaného je, že hmyz je váben z většího území a nevzniká tak žádný mrtvý úhel. Konstrukce jehlanů je nejčastěji ze slitin hliníku. Položením spodní části plátna na zem vytvoříme podlážku, kam bude padat omámený hmyz.

Plátno na lov nočního hmyzu, typ A

Světelné zdroje

Taktéž světelný zdroj je velmi důležitou součástí. Sleduje se jak jeho výkon, tak spektrum světelného záření, u něhož se zaměřujeme především na složku UV záření. Nejvhodnější jsou vysokotlaké výbojky označované kódem RVLX. Mají kvalitní svítivost i složení záření.

Dříve se používaly ještě výkonnější výbojky označované RVL, vyráběly se bez bílého poprašku uvnitř. U obou typů je nevýhodou to, že jsou rtuťovými výbojkami. V dnešní době se nahrazují sodíkovými a halogenidovými výbojkami. Minimální měrný výkon výbojky by měl být 125 W. Jako zdroj elektrické energie pro výbojku se používá přenosný akumulátor. Na propojení zdroje energie a světelného zdroje použijeme příslušné kabely.

Mezi zástupce nočního hmyzu, které se člověku podaří ulovit na světlo, patří hlavně motýli (Lepidoptera), konkrétně jejich čeledi lišajovití (Sphingidae), můrovití (Noctuidae), bourovcovití (Lasiocampidae) či drvopleňovití (Cossidae).

Výběr místa a času lovu

Správný výběr místa k instalaci zařízení je jednou z podmínek úspěšného lovu. Vybíráme lokality bez blízkých velkých zdrojů rušivého záření (veřejné osvětlení apod.). Velmi důležité je správné načasování sběru.

Například zcela nevhodnou dobou k lovu je období kolem úplňku (úlovek je v tuto dobu zpravidla velmi slabý). Loví se zpravidla od setmění do svítání. Větší úlovky jsou za teplých nocí, zpravidla se loví, vyšplhá-li se teplota nad 15 °C.

Někteří naši motýli odlétají nebo se vyskytují pouze omezený čas v roce. Na osvětlené plátno je proto chytneme jen ve vymezeném období. Roční doba je nicméně pro lov hmyzu všeobecně důležitým údajem. Pro úspěšný lov musí člověk znát ekologii druhů hmyzu, které se člověk rozhodl lovit.

V každé roční době se v lesních ekosystémech nachází jiné množství hmyzu a v jiném vývojovém stavu. Nauka o časovém průběhu základních životních projevů v závislosti na změnách počasí, střídání ročních období a prostředí se nazývá fenologie.

Názvy fenologických období jsou předjaří, jaro, časné léto, plné léto, podletí, podzim. Tak například nelze chytat motýly jednoho z největších škůdců smrkových porostů, bekyně mnišky (Lymantria monacha) v červnu, protože se ti vyskytují až od poloviny července do poloviny srpna.

Autor: David Mazáč